Marie Terezie + František I. L.

Marie Terezie ( 13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň ) byla královnou uherskou a českou v letech 1740 – 1745 a manželkou Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl 13. září 1745 zvolen římským císařem. Narodila se jako nejstarší dcera císaře Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické. V důsledku Pragmatické sankce z roku 1713 byla de facto předpokládanou dědičkou habsburských zemí (rakouského dědictví), protože její jediný bratr Leopold zemřel ve věku necelých sedmi měsíců ještě před jejím narozením. Po smrti svého otce dne 20. října 1740 se Marie Terezie stala královnou uherskou a českou. Bývá označována také jako „císařovna Marie Terezie“, ale jako žena se nikdy nemohla stát vládnoucí, korunovanou císařovnou Svaté říše římské. Císařem byl 13. září 1745 zvolen její manžel František I. Štěpán Lotrinský, čímž se stala císařovnou – manželkou. Marie Terezie nezůstala jen dcerou císaře a císařovnou, ale stala se i matkou dvou císařů, Josefa II. a Leopolda II. Za vlády Marie Terezie došlo k významným reformám v soudnictví, finančnictví a školství, k celním úpravám, k zakládání manufaktur a k rozvoji průmyslové výroby. Budovaly se nové cesty, zlepšovalo poštovní spojení, byla zavedena jednotná soustava měr a vah, jednotná měna. Z habsburského konglomerátu se stal moderní centralizovaný stát.